Postavení osob samostatně výdělečně činných bylo v rámci EU po dlouhou dobu nejasné. Z hlediska zákona byli OSVČ podnikatelé, tedy samostatné podniky a na jejich sdružování se hledělo jako na lobbing případně kartelovou dohodu. Tento přístup postihl mnoho oborů v rámci ČR, ale nejspíš největší dopad měl na oblast kultury.

Nejprve je třeba podotknout, že sama nová pravidla EU se týkají vyjednávání kolektivních smluv odborovými organizacemi. Tedy minimální odměny pro OSVČ ve smíšených podnicích tedy i tam, kde působí vedle zaměstnanců.

V rámci České republiky jediný případ, kdy se odbory pokusily vyjednat pro své členy vyšší odměny, byla snaha Herecké asociace z roku 2014, která byla ostře ukončena výhružným dopisem Úřadu pro hospodářskou soutěž, který Herecké asociaci vyhrožoval pokutou, pokud bude ve své snaze pokračovat.

Změna ve vnímání postavení OSVČ.

Situace na několik let utichla v České republice. Na evropské úrovni ovšem mezi tím došlo k projednání u Evropského soudu pro lidská práva obdobné situace v případě známém jako Albany. Rozsudek ze dne 21. září 1999, Albany International BV v. Stichting Bedrijfspensioenfonds Textielindustrie.. C-67/96, EU:C:1999:430, ve kterém se mimo jiné konstatuje:

V této souvislosti Soudní dvůr považuje jednotlivce za nepravou samostatně výdělečně činnou osobu, pokud: a) jedná pod vedením svého zaměstnavatele, zejména pokud jde o volnost volby pracovní doby a místa a obsahu své pracovní činnosti; b) nenese komerční rizika zaměstnavatele a c) po dobu trvání pracovního vztahu je začleněn do podniku zaměstnavatele, a tvoří tedy s tímto podnikem hospodářskou jednotku.

Tedy pokud pracovník kupříkladu v rámci výkonu profese, byť jedná ve prospěch více podniků, stává se na omezenou dobu jejich součástí v postavení srovnatelném s postavením zaměstnance, a je do značné míry na rozhodnutí podniku, do něhož je začleněn, závislí.

Ministerstvo Kultury pak na svých stránkách tuto koncepci upřesňuje:

Pokyny konkrétně stanoví, že soutěžní právo EU, tedy zmíněný čl. 101 SFEU, se nemá aplikovat na OSVČ pracující samostatně, jejichž pozice na trhu je srovnatelná s pozicí zaměstnanců. Do této skupiny patří ekonomicky závislé OSVČ, OSVČ pracující po boku zaměstnanců, OSVČ poskytující služby digitální platformě nebo jejím prostřednictvím a OSVČ s celkově slabší vyjednávací pozicí.

Pokyny jsou významné i pro OSVČ působící v kulturním odvětví (autoři, výkonní umělci)…. Tato směrnice výkonným umělcům a autorům přiznává právo na přiměřenou odměnu a zároveň uznává, že autoři a výkonní umělci jsou často ve slabší vyjednávací pozici vůči svým protistranám. Proto jim zároveň umožňuje využívat mechanismu kolektivního vyjednávání jako nástroje k posílení jejich vyjednávací pozice. Pokyny tak těmto autorům a umělcům poskytují bezpečný přístav, neboť zamezí striktnímu uplatnění soutěžního práva na kolektivní dohody uzavřené těmito OSVČ. Více zde.

Jaká je náplň práce odborů?

Práce odborových organizací se neomezují jen na vyjednávání o výši odměn. Rozhodnutím EU se otevřela cesta k fungování odborů a to zasahuje mnohem širší pole. Patří do něj:

  • vyjednávání pracovních podmínek
  • vyjednávání o délce pracovních směn (frekvencí)
  • dohled nad dodržováním bezpečnosti práce
  • vyjednávání o náhradách při pracovních úrazech
  • vyjednávání o výši odměn

Na západ on nás, kde je situace poněkud jiná, protože většina štábu je v pracovním poměru, je jednání zástupců zájmů různých stran jakým jsou producenti, umělci, technické složky, zcela běžné a dochází k němu každoročně. Je proto nanejvýš vhodné vyvolat i unás změny vedoucí tímto směrem a nemusí to být vždy otázka navýšení výdajů na natáčení (odměny). Jak ukazujeme i na těchto stránkách je možné dosáhnout pozitivních změn například v rozsahu ochrany odpovědnosti jednotlivce a ušetřit přitom.

K čemu jsou odbory na světě? více zde

 

zpracoval:

Tomáš Pak